Drobečková navigace

Úvod > Historie

Historie

Z dávné historie

Dobré od BoháčůVznik a vývoj obce Dobré patří do období kolonizace lesů v druhé polovině 12. a 13. století. Kdo byl zakladatelem naší obce není známo. Spolehlivé zprávy jsou z roku 1367 a 1392, "kdy byl Vítem, opatem svatopolským, dosazen ke kostelu v Dobrém řádový mnich Vavřinec, a to po zemřelém faráři Janovi" (prof. J. Doberský). V čele obce stál rychtář s konšely jako zástupci kláštera. Obyvatelé odváděli klášteru dvakrát do roka úrok - obilí, slepice, vejce a vedle těchto závazků byli povinni robotovat. Jak velká byla osada, není známo. Podle tradice zde bylo v době Karla IV. 8 usedlostí. Po husitských válkách bylo klášterní panství nahrazeno světskou vrchností. 

Roku 1458 král Jiří připisuje zboží Svatopolské Janovi z Chlumu a z Ratibořic za 1200 kop českých. Ku konci 15. století král Vladislav udílí zboží Svaté pole Mikuláši mladšímu a Mikuláši staršímu Trčkům z Lípy. Do doby jejich nástupce Viléma Trčky z Lípy, který držel bývalé klášterství Svaté pole od roku 1542, spadá sepsání Urbáře panství opočenského a frymburského z roku 1542, který obsahuje seznam poddaných a jich povinností k vrchnosti. Podle tohoto urbáře bylo v osadě Dobré (Dobrey Wes) 25 usedlostí (plánek - r. 1542).

Dobré v roce 1542

SkalíRozvoj vesnice byl pomalý. Doba husitská přechází v dobu temna, třicetiletou válku. Z války vyšel vítězně panský stav, který po válce držel 60% poddanské půdy v Čechách. Do této doby spadá prvý soupis půdy v Čechách - Berní role, pořízená usnesením zemského sněmu v roce 1654. Berní role měla přinést pro vrchnost přehled poddanské půdy pro vyměření pozemkových daní. V té době žilo v Dobrém 242 lidí, z toho 117 mužů a 125 žen ve 47 rodinách. Roku 1787 byl vydán nový katastr - Josefínský. V té době vylo v Dobrém už 80 domovních čísel. Přibylo domů na Dole, ve Skalí. Vznikla nová osada Živina se sedmi staveními.

Ve čtyřicátých letech 19. století byl vydán stabilní katastr, který se měl stát trvalým podkladem pro daně. Podle tohoto katastru bylo v Dobrém 112 usedlostí, na Chmělišti 13 stavení, Petrovice 3 stavení. Ve vlastní vesnici žilo 569 lidí (plánek - r. 1811).

Dobré v roce 1811

Název obce

Hostinec A. ŠubertaDobré - 10 km na východ od Opočna. Je původně místním jménem mužského rodu (spisovně -ý, v nářečí -ej), jak bezpečně dokazují doklady z roku:

1367 - in Dobri
1384 - Dobrý
1598 - Dobrey Wes
1636 - Dobrey
1790 - Dobray
1836 - Dobrey
1848 - Dobré

Před kovárnouPodoba s -é vznikla uměla v roce 1848. Název byl původně po místním jménu potoka zvaného Dobrý. Profesor J. Doberský namítá, že potok není význačným objektem. S ohledem na to, že atribut Dobrý nebo Dobrá máme u 22 jmen, kloníme se k pojetí A. Profouse, že jde u původní hydronymum - potok nebo pramen s dobrou vodou. Jinak by se obtížně vysvětloval mužský rod slova. K pozdějšímu tvaru Dobré si lidé bezpochyby domýšleli slovo "místo" (Listy Orlického muzea, Luter I.: Místní jména a Vostatkoviosídlení v povodí obou Orlic).

Z minulosti obce

O původu jména naší obce vypravuje pověst, kterou sepsal nynější farář v Liberku, rodem z Rovenských Šedivin, který svého času v Dobrém kaplanoval. Pověst vypravuje o třech rybnících v Dobrém. První mezi nynějším č. 49 a č. 90, druhý velký patřící k číslu 3 a třetí doleji, zvaný dnes Kdysi na obecní. První rybníček, nyní již zaniklý, podobal se spíše studni. Dvě sestry, Dorotka a Zuzanka, máchaly v něm prádlo. Zuzance uvázla ve vodě zástěra. Se zástěrou vytažen prý z vody zvon, který má podnes jméno Zuzana. Sběhli se lidé a velmi se divili.

Zuzana prý řekla: “Však tu bude jednou dobrý”, míníc ovšem zvon. Od té doby říká se celé vsi “Dobré”. Zvon onen přenesen prý do kostela v Jankově. Po zpustošení vsi přenesen do dřevěného kostela v Dobrém a odtud dostal se na věž kostela nynějšího.

O kostele v Dobrém

Na starém hřbitově, který byl roku 1917 proměněn v park, stával asi od konce 13. nebo od počátku 14. století dřevěný kostel. Před ním stály dvě řady lip, z kterýchž některé stojí doposud. Dřevěný obraz v olejových barvách, který býval v onom kostele na hlavním oltáři představující Ukřižování Kristovo, byl až do roku 1832 v dřevěné kostnici na starém hřbitově. Odtud do nynějšího kostela byl přenesen jako starobylá památka. Nyní (1923) jest v Rychnově n. Kněžnou v chrámu sv. Trojice v postranní kapli řečené Loreta. Má zlatými číslicemi zaznamenaní rok 1601.

Nynější kostel začali stavět roku 1738. Dne 24. 4. přišla komise s hrabětem Františkem Karlem Kolovratem Liebstejnským, co patronem v čele, při čemž rolník Pavel Netík č. 46 od svého gruntu ustoupil pro kostel a jeho obvod potřebnou výměra to výměnou za panskou louku v lese Tulešově. Louka ona náleží nyní Fr. Pohlovi č. 53.

Snopy

Toho roku byla hlavní zeď již pod střechou. Roku 1739 pro nedostatek prostředků byla stavba přerušena, roku 1740 dokončen presbytář, věž dostavěna a pokryta. Kostel posvětil farář na Bílém Újezdě Mikuláš Kirchner 16. října 1740. Dvorním dekretem ze dne 24. září 1735 povýšen kostel za farní. Patronátního práva ujala se opět vrchnost rychnovská, tehdáž Frant. Josef hrabě Kolovrat - Liebstejnský s manželkou z Kolovratů Krakovským. Prvním farářem byl 5. 2. 1781 potvrzen bývalý zámecký kaplan rychnovský Frant. Jan Mazánek, jemuž za kooperátora dán P. Bernard Vanouček, kněz řádu kapucínů v Chrudimi.

Na věži byly tři staré zvony. Největší Pavel 20q těžký. Slit byl tento zvon v Hradci nad Labem od M. Eliáše v roce 1588. Tento zvon byl rozbit na lití děl v roce 1917. Prostřední zvon zvaný dle místních pamětníků Zuzana, podle faráře Pohla Petr, váží asi 6q a byl slit od Jana zvonaře v Hradci. Třetí, nejmenší, dle místních pamětníků Petr, je 3q těžký.

Historie Jankova

Někdy počátkem 14. století za osidlování pohraničního hvozdu při cestě z Dobrého k Tulešovu byla založena ves Jankov. Její název pochází od lokátora, tj. zakladatele Janka (Jankov = Jankův dvořec, tj. hospodářství).

Ta vesnice dlouho neexistovala a v 15. století zanikla. O jejím vypálení se dochovala pověst, která v jedné versi nesprávně uvádí zánik vsi až ve třicetileté válce (J.K.Hraše: Ze starých dob).
Existenci Jankova potvrzují staré mapové doklady. Uspořádání polí na doberské katastrální mapě z roku 1840 zjevně naznačuje existenci dvou původních vesnic.

Hranice mezi původním územím Dobrého a Jankovem je dodnes na katastrální mapě i v terénu dobře znatelná. Hranici mezi oběma vesnicemi tvořila dnešní cesta od Farářství k Frymlovu kříži a dále k Syrovci.

Josefinský katastr z r. 1787 má i svou textovou část a uvádí u jednotlivých topografických čísel (obdoba současných parcelních čísel) v oblasti Jankova názvy „k Návsi“, „od Návse“, „u Návse“ a „na Návsi“. Ústav pro jazyk český ČSAV v Praze sdělil: „Pomístní jméno „Náves“ ukazuje na zaniklou ves. Ve staročeštině (do r. 1500) není slovo doleženo. Vývoj tohoto slova byl asi takový: ves Jankov zanikla v 15. století. Pozemkům, které obdělávali obyvatelé z okolních vsí, se říkalo „(pozemky) na vsi“. Pojmenování „na vsi“ se časem změnilo na „náves“ (na vsi se začalo vztahovat k slovu „návsi“ = na návsi).“ Transformací topografických čísel a příslušných pozemků na kat. mapu stabilního katastru z r. 1840 se zjistila poměrně přesně poloha pozemků s názvem „na Návsi“ a obdobných a tím i poloha zaniklé vsi Jankov.

Je to místo v okolí křižovatky cest vedoucích od Dobrého k Tulešovu, k Dlouhým lukám a k Rovnému. Vesnice měla soustředěnou zástavbu. V Jankově mohlo být nejvýše 7 až 8 hospodářství. Podle dochovaných místních názvů a uspořádání polí to byly tři tratě směřující k Syrovci, k Lomům a ke Strakovci.
Tím, že pozemky po zániku vsi nebyly obdělávány a samovolně z velké části zarostly lesem, došlo ke konservaci lánové soustavy z předhusitské doby i v terénu, kde zvláště na svazích lze najít původní meze. K Jankovu patřily pozemky o celkové výměře přes 250 ha. K Jankovu patřilo i území dnešního Šimonovského lesa patřící kdysi sedláku Šimonovi z Dobrého.

Zápis v opočenském urbáři z roku 1598 u obce Dobré mimo jiné uvádí: „K též rychtě jsou klučeniny a mýta, kteréž se lidem z Dobrého, Hlinného a Deštného k pastvám pronajímají a platí z nich jednou úrok při sv. Havle 28 grošů.“

V průběhu 17. století byly role a luka po zaniklém Jankovu přiděleny doberským sedlákům, ale pro příliš velkou vzdálenost byly hospodářsky málo využívané. V roce 1714 byly vypracovány tzv. fase se soupisem pozemků všech hospodářství v Dobrém. Ty byly pro vyměření daní použity v roce 1757 (tzv. tereziánský katastr). Bylo to celkem asi 60 ha polí a luk. Pole nebyly obdělávány a nejvýš využity k pastvě dobytka. Pustly, zarůstaly lesem a přecházely v tzv. porostliny a nakonec v les. V r. 1719 byla provedena revize soupisu polí a luk a zjištěno, že v Dobrém bylo celkem 21 procent půdy zatajeno. Sedláci se snažili přiznat menší výměru zemědělské půdy, aby docílili nižšího předpisu daní.
Lesy byly přiděleny doberským sedlákům na území Jankova až v průběhu 18. století. Lesní komplex mezi Jankovem a Strakovcem dostal název Jankov a je také uváděn na mapách.

Jankov patřil klášteru Svaté pole stejně jako Dobré, Deštné a další vesnice. Mniši z tohoto kláštera zanechali v Jankově po svém působení byť jen slabou, přece znatelnou stopu. Pěstovali tam chmel. To dokládají názvy pozemků jak v soupisech z roku 1714 tak i josefinský katastr z roku 1787 pro obec Dobré. Poloha chmelnic s názvem „Chmeliště“ byla určena stejným způsobem jako při názvu „Náves“. V Jankově se pěstoval chmel na jihozápadních svazích a na nejlepších půdách na celkové ploše ca 8 ha. Potřebný vodní zdroj v místě byl. Pozoruhodná byla zvlášť jejich nadmořská poloha (600 až 660 m). Cisterciáčtí mniši ze Svatého pole měli své ústředí ve Francii v Citeaux (Cistercium). Tento řád byl velmi oblíben u feudálů. Cisterciáci byli vynikajícími organizátory zemědělské výroby. V tehdejší době a ještě dlouho po ní bylo vaření piva nejvýnosnější z celé zemědělské činnosti. Každý feudál se staral, aby byl soběstačný v surovině pro vaření piva. K tomu potřeboval ječmen nebo pšenici a chmel. Obdobné to bylo i v živočišné výrobě. Zakládání ovčínů souviselo s rozvojem zemědělství. V předhusitské době to byla pokroková výrobní metoda. Tehdejší trojpolní systém s úhory umožňoval pastvu na značné ploše pozemků. V Jankově jich mohlo být přes 100 ha. Tam, kde dnes stojí popisné číslo 4 ve Chmelištích, tam byl za existence Jankova ovčín.

Další činností obyvatel Jankova bylo pálení dřevěného uhlí. O uhlířích bylo známo, že jsou radikálními přívrženci husitů.
Podle pověsti byl v Jankově kostel, odkud pochází zvon Petr v doberském kostele. V Jankově mohl být ale jen husitský kostel, protože v seznamu katolických kostelů z minulých dob není nikde uveden. V soupisu obyvatelstva podle víry z r. 1651 panství Černíkovice je v sumární části jiné německy zapsáno: „Dva kostely, jeden ve vsi Dobrey a jeden ve vsi Dessney, oba ze dřeva, nejsou od nikoho spravovány, kdysi od husitů postaveny“.
Podle průzkumu terénu Bohumírem Dragounem z Opočna se kostel nacházel nejspíš na vyvýšenině nad opuštěným kamenolomem. Dnes se na místě nachází les a ještě před 200 lety tam byla porostlina (josef. katastr) a za Jankova asi jen pastvina. Ještě dnes je zřejmé, že terén v okolí tohoto místa byl kdysi upravován.

Kdy došlo k zániku Jankova se přesně neví. Bylo to mezi lety 1420 až 1450. Klášter Svaté pole byl zničen Orebity 30. listopadu 1420. Bitvou u Lipan boje v občanské válce neskončily. Od r. 1439 trvalo 14 let bezvládí a zemský soud se nescházel. Písemné zprávy se nedochovaly. Hrady Opočno, Frymburk, Černíkovice a Rychemberk byly pobořeny. Nový hrad zpustl a ve Skuhrově se změnil v ruiny. Za neznámých okolností zanikl i hrad u Dobřan. Ještě v r. 1450 hlavními rušiteli míru na Opočensku byli Jan Kolda a Svojše z Opočna. Tehdy hejtman Hradeckého kraje Jetřich z Miletína táhl se svým landfrídem k Dobrušce, u které se utábořil. Kronikář Krušinka z Hradce v tu dobu napsal: „Svojše z Opočna a pan Kolda loupili a zapalovali střechy nad hlavou chudému lidu bez ohledu na to, ke které straně patřil.“ Palacký ve svých Dějinách národu českého uvedl, že počínání Koldovo pro současníky bylo podivné a pro nás nepochopitelné.

V letech, kdy byl zničen Jankov, bylo ve východních Čechách vypáleno víc jak dvacet vesnic. Do domácí války zasahovali i Slezáci, kteří také loupili a pálili. Jankov již vybudován nebyl a víc jak 300 let nestála mezi Dobrým a Tulešovem ani jedna chalupa.

Turistický informační

servis - akce

Orlické hory a podorlicko

Odkazy

Portál veřejné zprávy

 Povodňový plán 

Turistické zajímavosti v Orlických horách

Lyžování v Orlických horách

http://newsletter.krkonose.eu/nws/zarijove-novinky-zkerkonos

Ubytování v orlických horách

 

Knihovna v Dobrém

otevřena každou středu od 15.00 - 17,00 hodin.

Královéhradecký kraj

Poskytl:

2016 - finanční dar ve výši 15000,- Kč na Den obce Dobré a oslav 130let hasičského sboru. 

2016 - dotaci 300 000,- Kč na pískovcové solitéry a osázení stromů a keřů v okolí požárních nádrží v Dobrém

2016 - dotaci 200 000,- Kč na opravu hasičské zbrojnice a zámkové dlažby u zbrojnice 

Dotaci 400 000,- Kč na "Úpravu stávající vodní nádže v centru obce Dobré."

Dotace na pořízení územního plánu v r. 2014/2015
ve výši 150 000,- Kč. Celkové náklady 320 000,-

Dotace na úhradu úroků z úvěru v r. 2014 ve výši
20 000,- Kč celkové náklady 40 000,- Kč

Dotace na r. 2012/2013
Propojení vodovodů Rovné a Kamenice 1 558 000,- Kč.
Celkové náklady 2 757102,40 Kč

Fotogalerie
logo_colour_small.gif

¨dobre_obr.jpg