Drobečková navigace

Úvod > Příroda

Příroda

Přírodní poměry obce

Obec Dobré je v podhoří orlickém. Ze strany jihozápadní a jižní činí hranici pozemků doberských Zlatý potok, pramenící u Sedloňova. Za Zlatým potokem na straně jihozápadní jest les Ochoz. Na jihu sousedí s obcí Dobré obce Lhota a Masty. Na jihovýchodě a východě obec Hlinné. Dále k severovýchodu je ves Lomy a les Tulešov. K severu obec Rovné a k severozápadu Kamenice. Na hranici republiky směrem přes Deštné dojdeme za 3 hodiny.

Dobré z Nademlejna

Nadmořská výška činí u kostela 451 m, u Frymlova kříže (Michlova) na Chmelišti 622 m. Nejvyšší bod celé obce je v lese p. Františka Mňuka, rolníka v Dobrém č. 43 (nyní J. Valovčin - pozn. red.). Místo ono je nad Strakovcem a není zaměřeno. Bude asi přes 700 m.
  
 Hlavní hornina naší obce je zelená břidlice doberská, pojmenovaná tak od německého geologa Petraschka z říšského geologického ústavu ve Vídni, který poměry geologické v Dobrém před první světovou válkou zkoumal. V Chmelišti je permský útvar. Písek červené barvy se tam místy kope na stavbu a na silnice. V lesích doberských je prahorní břidlice. V obecním lese v Chmelišti je zasypaný lom. Tam lámala se hornina žule podobná, zvaná mineta. Kameník z ní dělal pomníky. Z kamene toho je Frymlův (nyní Michlův - pozn. red.) kříž v Chmelišti a dva pomníky na místním hřbitově. Ve vsi samé dolovala se od roku 1837 do roku 1877 červená ruda železná zvaná krevel. Ruda ona odvážela se do Skuhrova nad Bělou, kde stála vysoká pec na tavení rudy patřící hraběti Kolovratovi v Rychnově n. Kněžnou. Do Skuhrova vozila se též ruda z Hluků. Otec nynějšího majitele slévárny skuhrovské (dvacátá léta našeho století - pozn. red.) pan Josef Porkert z Albertanu u Chebu rodilý, byl v té době v Dobrém oberštajgrem čili nadlezcem v dolech a zde se i oženil s dcerou p. Rázla č. 52. Později odstěhoval se do Skuhrova a huť tamnější zvanou Růženinou od panství koupil. Dolování v Dobrém i v Hlinném zaniklo. Nyní se do slévárny vozí hotová litina a tam se zpracuje. Dolovalo se na pozemcích pana Jana Pohla (č. 42), Jana Michla (č. 33), Františka Mrázka (č. 36) a Františka Štefanidesa (č. 51).

Ochrana přírody na Dobersku

Pro praktickou ochranu přírody nejen na území naší obce, ale i na území celé republiky je důležité ohleduplné chování občanů v přírodě, tak aby svou činností nadbytečně nepoškozovali nebo neničili její složky (rostliny, zvířata, stromy, krajinu apod.). 

Právně zajišťuje tuto ochranu zákon č. 114/92 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Ten nám ukládá, jak postupovat při ochraně všech složek přírody. Zákon doplňuje vyhláška MŽP č. 395/92 Sb., která určuje bližší ochranné podmínky a stanovuje chráněné druhy rostlin a živočichů.

Orgány ochrany přírody jsou obce, okresní úřady, správy národních parků a chráněných krajinných oblastí, Česká inspekce životního prostředí a ministerstvo životního prostředí.

Obec se účastní na jednáních ve věcech ochrany přírody a krajiny ve svém územním obvodu, povolují kácení dřevin, jsou oprávněny k pozastavení, omezení nebo zákazu kácení dřevin, ukládají náhradní výsadbu a vedou přehled pozemků vhodných k náhradní výsadbě. Dále vedou přehled o veřejně přístupných účelových komunikacích, stezkách a pěšinách v obvodu své územní působnosti. Ve všech ostatních případech rozhodují o ochraně přírody a krajiny orgány ochrany přírody vyššího stupně. 

Obecná ochrana rostlin a živočichů

Lilie cibulkonosná, silně ohrožený druhVšechny druhy rostlin a živočichů jsou chráněny před zničením, poškozováním, sběrem či odchytem, který vede nebo mohl by vést k ohrožení těchto druhů na bytí nebo jejich degeneraci, k narušení rozmnožovacích schopností druhů, zániku populace druhu nebo zničení ekosystému, jehož jsou součástí. Všechny osoby jsou povinny při provádění zemědělských, lesnických a stavebních prací, při vodohospodářských úpravách, v dopravě a energetice postupovat tak, aby nedocházelo k nadměrnému úhynu rostlin a zraňování nebo úhynu živočichů nebo ničení jejich biotopů, kterému lze zabránit technicky i ekonomicky dostupnými prostředky. Záměrné rozšíření geograficky nepůvodního druhu rostliny či živočicha nebo záměrné křížení a následné rozšiřování křížence rostlin či živočichů do krajiny je možné jen s povolením orgánu ochrany přírody.

Ochrana zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů

Tyto druhy určuje vyhláška MŽP č. 395/92 Sb. a dělí je do tří skupin podle stupně ohrožení (kriticky ohrožené, silně ohrožené, ohrožené). Základem jejich ochrany je komplexní ochrana stanovišť a bezprostředního okolí.

Lathyrus linifoliusZvláště chráněné rostliny jsou chráněny ve všech svých podzemních i nadzemních částech a všech vývojových stádiích. Je zakázáno tyto rostliny sbírat, trhat, vykopávat, poškozovat, ničit nebo jinak rušit v přirozeném vývoji. To neplatí, pokud rostou přirozeně uvnitř jiných kultur a jsou-li ničeny, poškozovány nebo rušeny v přirozeném vývoji v souvislosti s běžným obhospodařováním těchto kultur; jsou pěstovány v kulturách získaných povoleným způsobem a pokud pocházejí z dovozu a nejsou předmětem ochrany podle mezinárodních úmluv. Pokud se jedná o kriticky a silně ohrožené druhy rostlin, které rostou přirozeně uvnitř jiných kultur, je ke způsobu běžného obhospodařování nutné předchozí stanovisko orgánu ochrany přírody.

Trollius altissimus

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Z kriticky ohrožených druhů neroste v současné době v katastrech obcí v působnosti Obecního úřadu v Dobrém žádný druh. Z druhů silně ohrožených zde roste velmi vzácně rosnatka okrouhlolistá a všivec mokřadní. Z druhů ohrožených se zde setkáme s bledulí jarní, ďáblíkem bahenním, lilií zlatohlávkem, plavuní pučivou, prhou chlumní, prstnatcem májovým a listenatým, tolijí bahenní, ostřicí Davallovou, úpolínem nejvyšším, vachtou trojlistou, vemeníkem dvoulistým a vrancem jedlovým.

Zvláště chráněné houby mají stejné podmínky ochrany jako rostliny. Z kriticky ohrožených druhů hub bychom se mohli setkat s hřibem Flechtnerovým, holubinkou blaťáckou, hvězdovkou Pouzarovou, lošáčkem statným, plstnatcem různotvarým a slizečkou chlupatou. Ze silně ohrožených druhů pak s klouzkem žlutavým, kukmákem dřevním, mozkovkou rosolovitou, ouškem citronovým a voskovkou cihlovou. Ohrožené druhy zde může zastupovat holubinka olšinná a prášivka bažinná.

Zvláště chránění živočichové jsou chráněni ve všech svých vývojových stádiích. Chráněná jsou i jimi užívaná přirozená i umělá sídla a jejich biotop. Je zakázáno škodlivě zasahovat do jejich přirozeného vývoje, zejména je chytat, chovat v zajetí, rušit, zraňovat nebo usmrcovat. Není dovoleno sbírat, ničit, poškozovat či přemisťovat jejich vývojová stádia nebo jimi užívaná sídla. Ochrana se nevztahuje na ohrožené druhy tehdy, kdy je zásah do přirozeného vývoje těchto živočichů prokazatelně nezbytný v důsledku běžného obhospodařování nemovitostí nebo jiného majetku a nebo z důvodů hygienických. V těchto případech je ke způsobu a době zásahu nutné předchozí stanovisko orgánu ochrany přírody. Pokud se jedná o kriticky a silně ohrožené druhy, je nutné jim přizpůsobit obhospodařování majetku.

Z kriticky ohrožených druhů se u nás můžeme setkat s čolkem velkým, zmijí obecnou, strnadem lučním i zahradním. Silně ohrožené druhy zde zastupuje čolek horský a obecný, mlok skvrnitý, skokan zelený, ještěrka obecná a živorodá, slepýš křehký, čáp černý, kavka obecná, krahujec obecný, křepelka polní, sýček obecný, dudek chocholatý, chřástal polní, krutihlav obecný, ledňáček říční, sova pálená, včelojed lesní, netopýři a vzácně i některé další druhy. Z ohrožených druhů se zde můžeme setkat s batolci rodu Apatura, čmeláky rodu Bombus, majkou rodu Meloe, mravenci rodu Formica, nosorožíkem kapucínkem, otakárkem fenyklovým a střevlíky Carabus irregularis, C. scheidleri a C. ulrichi, svižníky rodu Cicindela (mimo C. hybrida), vrankou obecnou, ropuchou obecnou, užovkou obojkovou, brkoslavem severním, koroptví polní, čápem bílým, jestřábem lesním, krkavcem velkým, lejskem šedým, ořešníkem kropenatým, rorýsem obecným, vlaštovkou obecnou, výrem velkým, veverkou obecnou, bělozubkou bělobřichou a některými netopýry.

Ochrana dřevin

Dřeviny jsou chráněny před poškozováním a ničením, pokud se na ně nevztahuje ochrana přísnější, jako je vyhlášení za památný strom nebo uvedení druhu v seznamu chráněných rostlin. Péče o ně, především o jejich ošetřování je povinností vlastníka.

Ke kácení je nutné povolení orgánu ochrany přírody, v našem případě obecního úřadu v Dobrém. Povolení není třeba, je-li zdravotním stavem dřeviny zřejmě a bezprostředně ohrožen život či zdraví nebo hrozí-li škoda značného rozsahu. Ten, kdo za těchto podmínek provede kácení je povinen toto oznámit obecnímu úřadu do 15 dnů od provedení kácení. Povolení není třeba také ke kácení dřevin, které rostou na pozemcích ve vlastnictví fyzických osob, jestliže tyto pozemky užívají a jde-li o stromy, které mají ve výši 130 cm nad zemí obvod kmene menší než 80 cm nebo souvislé keřové porosty do celkové plochy 40 m2. Provádí-li kácení právnická osoba nebo fyzický osoba při podnikatelské činnosti, je nutné povolení i na dřeviny s obvodem kmene menším než 80 cm a porosty o ploše menší než 40 m2. Kácení dřevin se provádí v době vegetačního klidu.

Povolení kácení dřevin

Žádost o povolení kácení dřeviny podává vlastník pozemku, případně nájemce se souhlasem vlastníka. Žádost musí obsahovat:

  • jméno a adresu žadatele
  • doložení vlastnického či nájemního vztahu žadatele k pozemku a dřevinám rostoucích mimo les
  • specifikaci dřevin rostoucích mimo les, které mají být káceny, zejména jejich druh, počet, velikost plochy keřů včetně situačního zákresu
  • udání obvodu kmene stromu ve výšce 130 cm nad zemí
  • zdůvodnění žádosti.

Obecní úřad muže ve svém rozhodnutí o povolení kácení dřevin uložit žadateli náhradní výsadbu ke kompenzaci ekologické újmy vzniklé pokácením dřevin. Současně může uložit i následnou péči po dobu nejvýše pěti let. Tuto náhradní výsadbu uloží na pozemcích, které nejsou ve vlastnictví žadatele. Ten, kdo kácí dřeviny z důvodu výstavby je povinen zaplatit odvod do rozpočtu obce, která jej použije ke zlepšení životního prostředí v obci.

Zvláště chráněná území

Do severovýchodní části území v působnosti Obecního úřadu v Dobrém zasahuje chráněná krajinná oblast Orlické hory. Území oblasti se dělí do 4 zón s různým režimem ochrany. 1 zóna je nejpřísnější. K činnostem na území CHKO je nutný souhlas Správy CHKO Orlické hory v Rychnově nad Kněžnou.

Významné krajinné prvky

Významné krajinné prvky jsou ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotné části krajiny utvářející její typický vzhled nebo přispívající k udržení její stability. Jsou jimi lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera, údolní nivy a dále ty části krajiny, které zaregistruje orgán ochrany přírody, v našem případě pověřený obecní úřad v Dobrušce.

Významné krajinné prvky jsou chráněny před poškozováním a ničením. Využívají se pouze tak, aby nebyla narušena jejich obnova a nedošlo k ohrožení nebo oslabení jejich stabilizační funkce. Ten, kdo zamýšlí provádět zásahy do významného krajinného prvku si musí k tomu opatřit stanovisko pověřeného obecního úřadu v Dobrušce.

Na katastrálním území Dobré se nachází několik zaregistrovaných významných krajinných prvků. Jsou to:

  • Šintákův les
    BažinyJe to dubohabřina na opuce s charakteristickou květenou, jako konvalinka vonná, kyčelnice cibulkonosná, hrachor jarní, kokořík mnohokvětý a jiné. Rozkládá se na ploše 0,5725 ha v polích mezi Hlinným a Osečnicí.
  • Bažiny
    Rašelinné louky s výskytem chráněných a vzácných rostlin, jako např. ostřice Davallova, prstnatec májový, rosnatka okrouhlolistá, pětiprstka žežulník, bledule jarní, kozlík dvoudomý, tolije bahenní, úpolín nejvyšší a další. Rozkládá se na ploše 3,2533 ha asi 1,8 km severovýchodně obce Rovné. Je to nejvýznamnější lokalita ze všech zde uváděných.
  • U Prázovky
    Rašelinné louky se vzácnou květenou, kterou zastupuje ostřice Davallova, škarda čertkusolistá, prstnatec májový, bledule jarní, bradáček vejčitý, úpolín nejvyšší, lilie zlatohlavá, kozlík dvoudomý a další. Lokalita se rozkládá na ploše 1,0760 ha vlevo silnice od Rovného, před lesem na Prázovce.
  • Živina
    Jedná se o výslunnou stráň a skalní výchozy vlevo silnice z Dobrého do Hlinného. Vyskytují se zde teplomilné rostliny jako např. zběhovec ženevský, kručinka barvířská, vítod chocholatý, mochna stříbrná, silenka nící, jetel horský, sleziník německý a další zajímavé druhy. Rozkládá se na ploše 0,5966 ha.

Seminář "Příroda Rychnovska"

Ve dnech 19. – 20. května 2000 se konal v prostorách koupaliště v Dobrém seminář "Příroda Rychnovska". Pořadatelem byla NATURA Dobré, Okresní muzeum Orlických hor Rychnov nad Kněžnou a VILLA NOVA Uhřínov pod Deštnou.
  
Seminář začal terénní exkurzí do okolí místního koupaliště. Účastníci prošli část údolí, které bylo poničeno povodní v roce 1998. Každý účastník informoval přítomné o zajímavostech ze svého oboru, na které při exkurzi narazil. Počasí nám sice nepřálo a tak jsme se museli za silného deště vrátit. Když přestalo pršet, pokračovali jsme vycházkou směrem do obce a shlédli úpravy, které byly provedeny po povodni. Večer následoval první blok referátů a po něm následovala volná debata na různá témata z oborů účastníků. Shlédli jsme i videokazetu se záběry z povodně. Druhý den dopoledne následovaly další referáty. Obědem seminář skončil. Celkem se ho zúčastnilo 22 zájemců, z toho 11 přednášejících.

Turistický informační

servis - akce

Orlické hory a podorlicko

Odkazy

Portál veřejné zprávy

 Povodňový plán 

Turistické zajímavosti v Orlických horách

Lyžování v Orlických horách

http://newsletter.krkonose.eu/nws/zarijove-novinky-zkerkonos

Ubytování v orlických horách

 

Knihovna v Dobrém

otevřena každou středu od 15.00 - 17,00 hodin.

Královéhradecký kraj

Poskytl:

2016 - finanční dar ve výši 15000,- Kč na Den obce Dobré a oslav 130let hasičského sboru. 

2016 - dotaci 300 000,- Kč na pískovcové solitéry a osázení stromů a keřů v okolí požárních nádrží v Dobrém

2016 - dotaci 200 000,- Kč na opravu hasičské zbrojnice a zámkové dlažby u zbrojnice 

Dotaci 400 000,- Kč na "Úpravu stávající vodní nádže v centru obce Dobré."

Dotace na pořízení územního plánu v r. 2014/2015
ve výši 150 000,- Kč. Celkové náklady 320 000,-

Dotace na úhradu úroků z úvěru v r. 2014 ve výši
20 000,- Kč celkové náklady 40 000,- Kč

Dotace na r. 2012/2013
Propojení vodovodů Rovné a Kamenice 1 558 000,- Kč.
Celkové náklady 2 757102,40 Kč

Fotogalerie
logo_colour_small.gif

¨dobre_obr.jpg